Dům na domě

Rekonstrukce bytového domu na pražském Žižkově využila střešní prostor pro stavbu loftového bytu s rozlehlou terasou.

Přestavbou činžovního domu z počátku 20. století vzniklo na šesti podlažích osm bytových jednotek s novým dispozičním řešením a moderním komfortem pro potřeby současných rodin. Na původní historické budově byla postavena také nová střešní nástavba nabízející atraktivní vzdušný loft s rozsáhlou terasou a panoramatickými výhledy na celou Prahu. K bytu patří parkovací stání v suterénu domu se samostatným vjezdem z ulice. Z podzemní garáže přístupný výtah, který je situován do dvorní části domu, vede přímo až do bytu.

Vlastní byt (6. a 7. NP) má rozlohu 288 m2, dva balkony o celkové ploše 13,5 m2 a dvě terasy 59 m2 a 40 m2. Celková rozloha je téměř 400 m2. Nejen kvůli výměře lze byt považovat spíše za dům na domě, původní půdní prostor byl zcela nahrazen novou konstrukcí.

Loft byl individuálně řešen pro konkrétního klienta. Koncepcí bytu je otevřený koncept, vzdušnost a propojení interiéru s velkorysou terasou. Hlavní obytný prostor je prosvětlený třemi ateliérovými okny s výhledy na Hradčany, světlo oken proniká průhledy i na galerii a do vstupní chodby s úložnými prostory. Ateliérová okna přirozeně člení prostor na funkční zóny – kuchyňskou, obývací a jídelní. Na speciální přání majitele nenavazuje jídelna přímo na kuchyni, je umístěna až za sezením.

Ložnice jsou situovány do klidného vnitrobloku a mají přímý vstup na terasy orientované na jižní stranu. Na galerii je pak ložnice dcery, která byt neobývá příliš často, a pokoj pro hosty. Obě místnosti mají vlastní koupelnu a vstup na terasu, která lemuje jižní stranu domu.

Na horní střešní terasu se vystupuje po schodech přes prosklené stropní okno. To se stejně jako ateliérová okna v hlavním obytném prostoru otevírá elektronicky.

Barevnost a použité materiály si majitel vybíral sám (mořený dub, tmavá kůže na sedacím nábytku, obložení z opuky a režné zdivo, nerez a sklo).

Podle autorské zprávy
Foto Jana Labuťová a Jiří Vaněk

*

Klient si byt kupoval už při jeho výstavbě – scházel se s architektkou, konzultoval detaily. Mnoho věcí se pak ladilo na dálku, protože odcestoval. Měsíc před svým příletem do Prahy měl majitel jen fotografie prázdného interiéru, který se příliš nelišil od toho, který před devíti měsíci opouštěl.

„Tři čtvrtě roku se staví a za měsíc se udělá vše ostatní. Stavebně tedy bylo vše hotové, stěny posunuté, instalace natažené… Ale na první pohled není z fotky nic vidět. Přestože byl majitel asi na dálku vyděšený, přiletěl překvapivě úplně klidný. Jeli jsme s ním na Žižkov rovnou z letiště, i když si myslím, že měl pro jistou zabookovaný hotel. Kufry si nejdřív nechal dole, vyjel výtahem do bytu, a už tam zůstal. Jen pro ty kufry se musel vrátit.
Byt jsme předávali hotový, připravený k bydlení. Dekorační předměty, truhly, kufry apod. si však majitel doplnil sám. Přijel mu kontejner věcí, které měl v Kanadě, a ty sám po bytě rozmístil. Když jsme se přišli podívat, měli jsme velkou radost. Má vytříbený vkus a vypadá to, jako by tam ty věci byly odnepaměti.“
Ivana Dombkov
á

„Moc rád vařím, specializuji se hlavně na steaky, proto mám i na kuchyňské lince steakový gril. A proč je jídelní stůl až za společenskou zónou bytu? Běžně se všichni scházíme kolem kuchyňské linky, jí se a povídá u kuchyňského baru. Velký jídelní stůl slouží vlastně tehdy, když je větší společnost a nějaká formálnější akce. Potom je příjemné, že je dál od plotny.“
Majitel

Originální článek z Bydlení IQ najdete ZDE

DO GALERIE PROJEKTU

 


Soubory: